Dic╚Ťionare ale limbii rom├óne

10 defini╚Ťii pentru samavolnicie

SAMAVOLNIC├ŹE, samavolnicii, s. f. Faptul de a ac╚Ťiona dup─â bunul-plac, nesocotind ╚Öi ├«nc─âlc├ónd voin╚Ťa ╚Öi drepturile altora; act samavolnic. ÔÇô Samavolnic + suf. -ie.
SAMAVOLNIC├ŹE, samavolnicii, s. f. Faptul de a ac╚Ťiona dup─â bunul plac, nesocotind ╚Öi ├«nc─âlc├ónd voin╚Ťa ╚Öi drepturile altora; act samavolnic. ÔÇô Samavolnic + suf. -ie.
SAMAVOLNIC├ŹE, samavolnicii, s. f. Faptul de a ac╚Ťiona dup─â bunul plac, nesocotind legile ╚Öi ├«nc─âlc├«nd drepturile cet─â╚Ťenilor; act samavolnic. Guvern ├«i aista?... Guvern regulamentar ori pa╚Öal├«c, ├«n care domne╚Öte interesul ╚Öi samavolnicia? ALECSANDRI, T. 1341. Ai fost obijduit prin vro samavolnicie din partea lor? id. ib. 1357.
samavolnic├şe s. f., art. samavolnic├şa, g.-d. art. samavolnic├şei; pl. samavolnic├şi, art. samavolnic├şile
samavolnic├şe s. f., arf. samavolnic├şa, g.-d. art. samavolnic├şei; pl. samavolnic├şi, art. samavolnic├şile
SAMAVOLNIC├ŹE s. 1. v. abuz. 2. v. tiranie.
SAMAVOLNIC├ŹE ~i f. 1) Ac╚Ťiune arbitrar─â care ├«ncalc─â drepturile ╚Öi voin╚Ťa altora; silnicie. 2) Fapt─â samavolnic─â. /samovolnic + suf. ~ie
samovolnic(ie) a. ╚Öi f. arbitrar (vorb─â ie╚Öit─â din uz sau luat─â ├«n mod ironic): ├«n care domne╚Öte interesul ╚Öi samovolnicia AL. [Tras din samovolnic = rus. SAMOVOL─ČNIK┼Č, lit. de sine voitor].
samovolnic├şe f. (d. samovolnic). Rar. Arbitrar, procedur─â samovolnic─â. ÔÇô ╚śi sama-.
SAMAVOLNICIE s. 1. abuz, exces, silnicie, (├«nv. ╚Öi reg.) sil─â, (├«nv.) puternicie, (grecism ├«nv.) catahris. (A fost blamat pentru ~iile lui.) 2. despotism, tiranie, (├«nv.) despo╚Ťie. (~ unei guvern─âri.)

Samavolnicie dex online | sinonim

Samavolnicie definitie

Intrare: samavolnicie
samavolnicie substantiv feminin