Dic╚Ťionare ale limbii rom├óne

32 defini╚Ťii pentru maiestate

MAIEST├üTE, (2) maiest─â╚Ťi, s. f. 1. Caracter ori aspect impun─âtor, grandios sau solemn care treze╚Öte admira╚Ťie, respect etc.; m─âre╚Ťie. 2. Suveran, monarh. ÔÖŽ (Urmat de un adj. pos.) Termen de reveren╚Ť─â folosit pentru a vorbi cu (sau despre) un monarh. Maiestatea Sa. Maiest─â╚Ťile Voastre. [Var.: majest├íte s. f.] ÔÇô Din lat. maiestas, -atis, fr. majest├ę.
MAJESTÁTE s. f. v. maiestate.
MAIEST├üTE, (2) maiest─â╚Ťi, s. f. 1. Caracter ori aspect impun─âtor, grandios sau solemn care treze╚Öte admira╚Ťie, respect etc.; m─âre╚Ťie. 2. Suveran, monarh. ÔÖŽ Termen de reveren╚Ť─â folosit pentru a vorbi cu (sau despre) un monarh. [Var.: majest├íte s. f.] ÔÇô Din lat. maiestas, -atis, fr. majest├ę.
MAJESTÁTE s. f. v. maiestate.
MAIEST├üTE, (2) maiest─â╚Ťi, s. f. 1. Caracter sau aspect impun─âtor, care treze╚Öte admira╚Ťie, respect etc.; m─âre╚Ťie. Doctorul. contempla mut maiestatea naturii. BART, E. 123. Curg m├«ndru-n nep─âsare, cu-o lin─â maiestate. ALECSANDRI, P. III 135. Privind maiestatea naturii, el se inspir─â. NEGRUZZI, S. I 197. 2. (Adesea urmat de adjectivul posesiv de pers. 2 sau 3 sg.) Titlu dat capetelor ├«ncoronate. Nu ╚Ťi-ai iubit poporul, maiestate, sau nu l-ai ├«n╚Ťeles ÔÇô ╚Öi e totuna. De sus ╚Öi p├«n─â jos s-a-ntins minciuna, Ea leag─â ╚Öi desleag─â-n ╚Ťar─â toate, VLAHU╚Ü─é, O. A. I 39. ÔÇô Variant─â: majest├íte s. f.
MAJESTÁTE s. f. v. maiestate.
maiest├íte (m─âre╚Ťie) s. f., g.-d. art. maiestß║»╚Ťii
!Maiestáte/Majestáte (termen de adresare) s. f. voc.
!Maiest├ítea Sa/Majest├ítea Sa loc. pr., g.-d. Maiestß║»╚Ťii S├íle/Majestß║»╚Ťii S├íle; abr. M. S.; pl. Maiestß║»╚Ťile Lor/ Majestß║»╚Ťile Lor
!Maiest├ítea Ta/Majest├ítea Ta loc. pr., g.-d. Maiestß║»╚Ťii T├íle/Majestß║»╚Ťii T├íle
!Maiest├ítea Vo├ístr─â/Majest├ítea Vo├ístr─â loc. pr., g.-d. Maiestß║»╚Ťii Vo├ístre/Majestß║»╚Ťii Vo├ístre
*Maiestß║»╚Ťile Vo├ístre/Majestß║»╚Ťile Vo├ístre loc. pr.
Majestáte v. Maiestáte
Majestátea Sa v. Maiestátea Sa
Majestátea Ta v. Maiestátea Ta
Majestátea Voástră v. Maiestátea Voástră
Majestß║»╚Ťile Vo├ístre v. Maiestß║»╚Ťile Vo├ístre
maiest├íte s. f., g.-d. art. maiest─â╚Ťii[1]
Maiestáte (termen de adresare) s. f.[1]
Maiest├ítea sa (ta, vo├ístr─â) s. f. art. + adj., g.-d. Maiest─â╚Ťii s├íle (t├íle, vo├ístre); abr. M.S.
Maiest─â╚Ťile lor s. f. pl. art. + pr., g.-d. Maiest─â╚Ťilor lor
MAIEST├üTE s. 1. v. m─âre╚Ťie. 2. sire. (Ia seama, ~!) 3. (art.) v. m─ârie.[1]
MAIEST├üTE s. v. prestan╚Ť─â.[1]
MAIEST├üTE s.f. 1. Grandoare, somptuozitate, m─âre╚Ťie. 2. Titlu care se d─â monarhilor. [Pron. ma-ies-, var. majestate s.f. / < lat. maiestas, cf. fr. majest├ę].
MAJESTÁTE s.f. v. maiestate.
MAIEST├üTE s. f. 1. titlu care se d─â monarhilor. 2. grandoare, somptuozitate, m─âre╚Ťie. (< lat. maiestas, fr. majest├ę)
majest├íte (majestß║»╚Ťi), s. f. ÔÇô Alte╚Ť─â. ÔÇô Var. maiestate. Lat. maiestatem, cu pronun╚Ťarea din fr. majest├ę (sec. XIX). ÔÇô Der. majestuos, adj., din fr. majestueux; maiestuos, adj., din it. maestoso.
MAIEST├üTE ~─â╚Ťi f. 1) Caracter maiestuos; aspect m─âre╚Ť ╚Öi solemn care provoac─â admira╚Ťie. 2) (folosit ╚Öi ca termen de adresare) Conduc─âtor suprem al unui stat; monarh; suveran; rege; ├«mp─ârat; rig─â; ╚Ťar; sultan. 3) Termen reveren╚Ťios care era folosit la adresa unei persoane de rang ├«nalt. [G.-D. maiest─â╚Ťii] /<lat. maiestas, ~atis, fr. majest├ę[1]
maiestate f. 1. m─ârire ce inspir─â admira╚Ťiune, respect: maiestatea unui templu; fig. maiestatea augustei b─âtr├óne╚Ťi AL.; 2. titlu dat ├«mp─âra╚Ťilor, regilor ╚Öi so╚Ťiilor tor.
*ma─şest├íte f. (lat. maj├ęstas, -├ítis, d. majus, major, ma─ş mare). M─ârime suprem─â: ma─şestatea divin─â. Aer de m─ârime propri┼ş a inspira respect: comandantu avea un aer plin de ma─şestate. Titlu dat ├«mp─âra╚Ťilor ╚Öi regilor (pe scurt: M. S.). Mavestatea Sa Foarte Cre╚Ötin─â, regele Francii─ş. Ma─şestatea Sa Catolic─â, regele Spanii─ş.
MAIESTATE s. 1. grandoare, m─âre╚Ťie, seme╚Ťie. (~ piscurilor albe de z─âpad─â.) 2. sire. (Ia seama, ~!) 3. domnie, ├«n─âl╚Ťime, m─ârie, (├«nv.) m─ârime, m─ârire. (~ sa n-a primit pe nimeni.)
maiestate s. v. PRESTANȚĂ.

Maiestate dex online | sinonim

Maiestate definitie

Intrare: maiestate
maiestate substantiv feminin
majestate